Je otázka, co si představit pod termínem „nejvzácnější“ krevní skupina.
Pokud bychom to brali čistě statisticky, pak v České republice má cca 45% populace krevní skupinu A, 30 – 35% populace má krevní skupinu 0, asi 15 – 20% populace má krevní skupinu B, a pouze cca 10% lidí má krevní skupinu AB. V ČR by tedy statisticky „nejvzácnější“ byla skupina AB.
V Evropě jsou čísla podobná. Krevní skupinu A má asi 40% lidí, krevní skupinu 0 má dalších 40% lidí a krevní skupinu AB nebo B má jen 10% lidí.
V Evropě je statisticky nejvzácnější skupina AB i B – mají podobné zastoupení v populaci.
Výše uvedená % jsou jen odhady. Krevní skupina je známa jen u menšího počtu lidí.
Kromě krevních skupin A, B, AB a 0, je zde i Rh faktor. Ten je buď pozitivní, nebo negativní. Negativní Rh faktor je vzácnější (cca 16% lidí, 84% má pozitivní Rh faktor).
Z tohoto pohledu je nejvzácnější skupina AB- nebo B-
Je to ale složitější – u krve není jenom systém klasifikace AB0 a Rh+ a Rh-.
Kromě toho existuje dalších asi 50 různých typů krve. Například Diego, Duffy a jiné. Ty jsou někdy velmi vzácné a vyskytují se jen u malé části populace. Například Diego pozitivní krev mají jen někteří obyvatelé Východní Asie. Duffy negativní krev se vyskytuje jen u malé části africké populace. Atd.
Dají se tedy najít mnohem „vzácnější“ typy krve (byť se zde nedá hovořit přímo o krevní skupině).
Úplně jiný pohled je pak ten, že při krevní transfuzi, pokud není k dispozici správná krevní skupina, může kterýkoliv pacient dostat krevní skupinu 0.
Když máte krevní skupinu A, tak nesmíte dostat transfuzi krevní skupiny B nebo AB. Transfuzi krve skupiny 0 ale tělo v nouzi akceptuje.
Takže by se dalo říci, že krevní skupina 0 je „užitečnější“ a tím i „vzácnější“.
Odpověď ( 1 )
Je otázka, co si představit pod termínem „nejvzácnější“ krevní skupina.
Pokud bychom to brali čistě statisticky, pak v České republice má cca 45% populace krevní skupinu A, 30 – 35% populace má krevní skupinu 0, asi 15 – 20% populace má krevní skupinu B, a pouze cca 10% lidí má krevní skupinu AB. V ČR by tedy statisticky „nejvzácnější“ byla skupina AB.
V Evropě jsou čísla podobná. Krevní skupinu A má asi 40% lidí, krevní skupinu 0 má dalších 40% lidí a krevní skupinu AB nebo B má jen 10% lidí.
V Evropě je statisticky nejvzácnější skupina AB i B – mají podobné zastoupení v populaci.
Výše uvedená % jsou jen odhady. Krevní skupina je známa jen u menšího počtu lidí.
Kromě krevních skupin A, B, AB a 0, je zde i Rh faktor. Ten je buď pozitivní, nebo negativní. Negativní Rh faktor je vzácnější (cca 16% lidí, 84% má pozitivní Rh faktor).
Z tohoto pohledu je nejvzácnější skupina AB- nebo B-
Je to ale složitější – u krve není jenom systém klasifikace AB0 a Rh+ a Rh-.
Kromě toho existuje dalších asi 50 různých typů krve. Například Diego, Duffy a jiné. Ty jsou někdy velmi vzácné a vyskytují se jen u malé části populace. Například Diego pozitivní krev mají jen někteří obyvatelé Východní Asie. Duffy negativní krev se vyskytuje jen u malé části africké populace. Atd.
Dají se tedy najít mnohem „vzácnější“ typy krve (byť se zde nedá hovořit přímo o krevní skupině).
Úplně jiný pohled je pak ten, že při krevní transfuzi, pokud není k dispozici správná krevní skupina, může kterýkoliv pacient dostat krevní skupinu 0.
Když máte krevní skupinu A, tak nesmíte dostat transfuzi krevní skupiny B nebo AB. Transfuzi krve skupiny 0 ale tělo v nouzi akceptuje.
Takže by se dalo říci, že krevní skupina 0 je „užitečnější“ a tím i „vzácnější“.