Pracující důchodce na nemocenské – výpověď v zaměstnání po 70 dnech

Otázka

Dobrý den, jsem příjemcem starobního důchodu, ale i nadále jsem v pracovním poměru. Pracuji pro jednu firmu na částečný úvazek.

Na konci léta, se mi stal vážný úraz. Mám už za sebou jednu operaci, a čeká mě minimálně ještě jedna další operace.

Zatím jsem na neschopence, ale dočetl jsem se, že mi po 70 dnech bude neschopenka ukončena. Takže by mě zajímalo, co bude dál?

Musím dát v zaměstnání výpověď, protože ještě několik týdnů nebudu práce schopný? Rád bych se tam potom ještě vrátil, až se vyřeší moje momentální zdravotní problémy. Ale zatím nemám od lékaře žádný rozumný odhad.

Prý se uvidí až po další operaci. Na tu ale půjdu, až se mi zlepší zdravotní stav. Takže momentálně netuším, jestli to bude za 2 měsíce, nebo za půl roku.

Předem děkuji za radu

Vyřešeno
, , , Pavel K. 11 měsíců 1 Odpověď 538 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0
    Odpovědět

    Pracovní neschopnost (neschopenka) a případný nárok na nemocenské dávky, jsou dvě různé věci. V pracovní neschopnosti můžete být i po skončení nároku na nemocenské dávky.

    Na nemocenskou má nárok i pracující důchodce (za předpokladu, že se jedná o zaměstnání, kde vzniká účast na nemocenském pojištění a jsou splněny i všechny další podmínky).

    Je zde ale omezení – maximální délka nemocenské u důchodce je kratší, než u ostatních zaměstnanců. Maximální podpůrčí doba pro nemocenské dávky, je omezena na 70 kalendářních dní. A navíc se sčítají i všechny neschopenky během jednoho kalendářního roku.

    Po uplynutí těchto 70 dní, vám stát (ČSSZ) přestane vyplácet nemocenskou. Tím se ale nemění nic na tom, že i nadále budete v pracovní neschopnosti. Ukončení výplaty nemocenské, není důvodem pro ukončení neschopenky.

    Ve vztahu k vašemu zaměstnání, tedy bude i nadále v pracovní neschopnosti. Nemáte žádnou povinnost dávat výpověď nebo ukončovat pracovní poměr jinou formou.

    Po dobu neschopenky (když jste v pracovní neschopnosti), vám ani nemůže dát výpověď zaměstnavatel (resp. existuje pár výjimek, kdy je možná výpověď i během neschopenky, ale tím se teď nebudu zabývat).

    O případném ukončení neschopenky, rozhoduje váš lékař. Ten by vám měl ukončit pracovní neschopnost po vašem uzdravení. Nebo případně může být ukončena neschopenka i po 180 dnech – pokud by byl váš zdravotní stav stabilizovaný.

    Viz paragraf 59, odstavec 1, písmeno b, zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.):

    § 59 Ukončování dočasné pracovní neschopnosti

    (1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

    b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní neschopnost vojáka z povolání, vojáka v záloze ve výkonu vojenské činné služby nebo příslušníka bezpečnostního sboru,

    Do doby, než vám bude ukončena neschopenka, jste tedy i nadále zaměstnancem a nemusíte řešit výpověď. Jako starobní důchodce, ani nemusíte řešit zdravotní pojištění po skončení nároku na nemocenské dávky (zdravotní pojištění za vás platí stát).

    Jediné omezení, které zde pro vás je, spočívá v tom, že po uplynutí 70 dní, již nebudete dostávat nemocenskou (dostáváte ale důchod, takže nebudete zcela bez příjmu).

    Pokud by vám neschopenka pokračovala i v následujícím roce, pak to bude stejné – ani od ledna nebudete mít nárok na nemocenskou. Zákon je v tomto případě pro pracující důchodce poměrně přísný.

    Viz paragraf 28, odstavec 1, zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.):

    § 28 (1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď