Výpočet odstupného po ukončení dlouhodobé neschopnosti

Otázka

Dobrý den, jsem 6 měsíců v pracovní neschopnosti po výměně kolenního kloubu. Ve firmě, kde pracuji, se bude propouštět. Nevím, kdy budu uschopněna.

Z čeho by se mi počítalo odstupné, když by se mě výpověď týkala po návratu do zaměstnání? V pracovním poměru jsem od roku 2010. Jak by se mi vypočítala podpora v nezaměstnanosti?

Předem děkuji za odpověď.

Vyřešeno
Romana 8 měsíců 1 Odpověď 275 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Roman Liška
    0

    Výpočet odstupného (nebo i případné podpory v nezaměstnanosti), bude záviset na tom, kdy přesně bude ukončen pracovní poměr.

    Pro výpočet odstupného, se používá průměrný hrubý měsíční výdělek (pro podporu v nezaměstnanosti, je to průměrný čistý měsíční výdělek). Průměrný výdělek, se počítá z předchozího ukončeného kalendářního čtvrtletí.

    Během pracovní neschopnosti, vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Výpověď byste mohla dostat až po ukončení neschopenky.

    Pokud by to byla standardní výpověď, například pro nadbytečnost, tak byste následně měla být ještě 2 měsíce ve výpovědní době.

    Jenom teoretický příklad: Pokud by vám pracovní neschopnost skončila například v polovině ledna 2024 a zaměstnavatel vám ihned předal výpověď, pak budete ještě únor + březen ve výpovědí době, a pracovní poměr by mohl skončit nejdříve 31. 3. 2024.

    Pochopitelně je možné, abyste se v zaměstnání domluvila na ukončení pracovního poměru dohodou. Pak může pracovní poměr končit i dříve (ukončení dohodou je možné i během neschopenky).

    Datum ukončení pracovního poměru, pak bude hrát roli pro výpočet odstupného. Pokud by to bylo například toho 31. 3. 2024, pak se odstupné bude počítat z průměrného výdělku za říjen až prosinec 2023. Pokud by vám zaměstnání skončilo třeba až v dubnu 2024, pak to bude průměrný výdělek za leden – březen 2024. Jedná se vždy o předcházející kalendářní čtvrtletí.

    V případě, že v daném čtvrtletí (ze kterého by se měl počítat průměrný výdělek), nemáte odpracováno ani 21 dní (celou dobu jenom neschopenka), pak se na místo průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek – viz paragraf 355, zákoník práce:

    § 355 Pravděpodobný výdělek

    (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Při ukončení zaměstnání výpovědí (podle paragrafu 52 a) až c)), nebo dohodou ze stejných důvodů, máte nárok na odstupné ve výši minimálně 3 násobků průměrného (nebo pravděpodobného) výdělku. 3 násobky jsou minimální odstupné vzhledem k tomu, že v zaměstnání pracujete více než 2 roky.

    Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, se používá stejný průměrný hrubý hodinový výdělek (nebo pravděpodobný). S tím rozdílem, že pro podporu v nezaměstnanosti se následně vypočítá průměrný čistý měsíční výdělek (průměrný hodinový výdělek, se násobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci); z takto vypočítaného průměrného hrubého měsíčního výdělku, se odečítá sociální + zdravotní + daň = průměrný čistý měsíční výdělek).

    Záleží tedy na tom, kdy bude ukončen pracovní poměr, a jestli vám do rozhodného období (předchozí kalendářní čtvrtletí), bude spadat jenom neschopenka (pak se použije pravděpodobný výdělek), nebo jestli tam bude i nějaká skutečná odpracovaná doba (například během výpovědní doby), pak by se použil průměrný výdělek.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď