Kdo má nárok na odstupné , Kdy se vyplácí odstupné? , Nárok na odstupné při výpovědi , Neschopenka - výpočet odstupné , Průměrný výdělek DPČ , Průměrný výdělek DPP , Průměrný výdělek pro Úřad práce , Výpočet průměrné čisté mzdy , Výpočet průměrné hrubé mzdy , Z jakých měsíců se počítá průměrný výdělek
Ukončení pracovního poměru dohodou – z čeho se počítá dostupné?
Otázka
Dobrý den, zhruba od poloviny června, až do půlky října jsem byla v pracovní neschopnosti. Nyní už asi 14 dní chodím zase do práce, ale chtějí mi dát výpověď.
Šéf mi navrhl ukončení pracovního poměru dohodou. S tím, že bych si vybrala dovolenou, a na konci měsíce, by mi skončil pracovní poměr. Dostala bych jako odstupné 5 měsíčních platů, ale měla bych to bez výpovědní lhůty.
Zajímalo by mě, jak je to s výpočtem výše odstupného? Všude se píše jenom o tom, že se to počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí. Což pokud to dobře chápu, by u mě mělo být 3 čtvrtletí – měsíce červenec až září, kdy jsem byla celou dobu na neschopence.
To mi jako budou počítat odstupné z nemocenské? Nebo jak to bude v tomto případě?
Zajímám se o to, jestli se mi vyplatí přistoupit na dohodu, nebo jestli mám trvat na výpovědi s výpovědní dobou 2 měsíce, kdy by se mi myslím odstupné počítalo z jiného čtvrtletí.
Předem děkuji za radu!
Vyřešeno
Pracovní právo, Výpověď ze zaměstnání
9 měsíců
1 Odpověď
291 zobrazení
0
Odpověď ( 1 )
Odstupné, na které vzniká nárok při výpovědi ze strany zaměstnavatele (výpověď z důvodů uvedených v paragrafu 52, písmeno a) až c), popřípadě i písmeno d)), nebo případně i při ukončení zaměstnání dohodou (pokud se jedná o stejné důvody), se určuje jako násobky průměrného výdělku.
Výše odstupného se odvíjí od celkové doby v zaměstnání (2 roky a více jsou to 3 násobky průměrného výdělku, 1 až 2 roky to jsou 2 násobky průměrného výdělku, do 1 roku to je jeden násobek průměrného výdělku).
Zaměstnavatel vám ale může vyplatit i vyšší dostupné (z toho co je navíc, nad zákonné minimum, se ale platí odvody).
Postup výpočtu průměrného výdělku, je stanoven přímo v zákoníku práce – viz paragraf 351 až 362.
Průměrný výdělek, se používá nejenom pro výpočet odstupného, ale i pro výpočet náhrady mzdy za nemoc, pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou, pro výpočet náhrady mzdy za státní svátek, a v čisté formě (průměrný čistý měsíční výdělek) i pro výpočet podpory v nezaměstnanosti.
Průměrný výdělek se vždy vypočítá z předchozího kalendářního čtvrtletí (výjimkou by mohla být situace ve zkušební době, kdy zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí ještě nepracoval).
Průměrný výdělek, se ale počítá jenom na základě skutečně odpracovaných hodin, a mzdy za takto odvedenou práci. Pokud máte v rozhodném čtvrtletí 0 odpracovaných hodin, pak se průměrný výdělek nedá vypočítat klasickým způsobem.
Zákoník práce ale pamatuje i na takovou situaci a říká, že když v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí), není odpracováno minimálně 21 dní, pak se na místo průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek.
Viz paragraf 355, zákoník práce:
Pokud jste tedy byla celé předchozí kalendářní čtvrtletí v pracovní neschopnosti, pak by se u vás měl pro výpočet odstupného použít pravděpodobný výdělek. Ten může být ve výsledku hodně podobný, jak průměrný výdělek – záleží to na více faktorech, které neznám, a netroufám si to tedy posoudit.