Nemocenská opakovaně – jít na další neschopenku jen po pár dnech?

Otázka

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, za jak dlouho po ukončení pracovní neschopnosti, je možné vystavit novou neschopenku? Lze to okamžitě nebo je třeba pár dnů počkat?

Byla jsem nemocná, užívala jsem antibiotika a měla jsem neschopenku. Když se mi pak trochu ulevilo, šla jsem do práce i s antibiotiky. Bohužel nemoc se vrátila.

Děkuji za odpověď.

Vyřešeno
Marie 12 měsíců 1 Odpověď 1203 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0

    Další pracovní neschopnost (neschopenka), může začít v podstatě kdykoliv, i jen krátce po skončení té předchozí. V praxi nastávají stavy, kdy na právě ukončenou neschopenku, navazuje další neschopenka (novou neschopenku, je případně možné vystavit až na 3 dny zpětně).

    Při další neschopence, máte nárok na nemocenské dávky podle běžných podmínek. Prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (60% z průměrného hrubého hodinového výdělku). Od 15 dne neschopenky, je nárok na nemocenské dávky (60 – 72% z redukovaného vyměřovacího základu.)

    Na nemocenské dávky, je nárok maximálně po dobu 380 dní. Z této maximální doby, se ale odečítají všechny předchozí pracovní neschopnosti, které spadají do období předcházejících 380 dní.

    Tj. pokud byste například byla v první pracovní neschopnosti po dobu 3 měsíce. A následně jen krátce poté měla další neschopenku, tak u druhé pracovní neschopnosti, už nebude nárok na nemocenské dávky po dobu až 380 dní. Podpůrčí doba by se krátila o předchozí „vyčerpané“ 3 měsíce. A byl by nárok například jen na 290 dní další podpůrčí doby nemocenského.

    Pokud by první neschopenka trvala celých 380 dní, a jen krátce po jejím skončení, by začala další pracovní neschopnost, pak může nastat i situace, kdy jste sice v pracovní neschopnosti, ale bez nároku na nemocenské dávky.

    Viz. paragraf 26, odstavec 1 a 2, zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.):

    § 26 Podpůrčí doba u nemocenského

    (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

    (2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď