Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Během pracovní neschopnosti, máte za prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15 dne pak případně i na nemocenské dávky. Výpočet je u obou z nich odlišný.

    Náhrada mzdy za nemoc, je vám vyplácena zaměstnavatelem, během prvních 14 dní. Zaměstnavatel vám platí za skutečně neodpracované hodiny. Náhrada mzdy, je ve výši 60% z redukovaného průměrného výdělku.

    Pokud jste v zaměstnání jen krátce, po skončení rodičovské dovolené, pak je možné, že se nedá použít průměrný výdělek. Pokud jste za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí, neodpracovala alespoň 21 dní, pak se namísto průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek.

    Pravděpodobný výdělek, se odvíjí od mzdy, kterou máte sjednanou v pracovní smlouvě, resp. od výdělku, který je obvyklý pro vaši pracovní pozici u daného zaměstnavatele.

    Viz zákoník práce, paragraf 355:

    § 355

    (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Od 15 dne neschopenky a dále (maximálně po dobu až 380 dní od začátku neschopenky), je nárok na nemocenské dávky. Nemocenské dávky, se odvíjí od denního vyměřovacího základu.

    Nemocenské dávky od 15 dne, jsou ve výši 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu. Nemocenská je vyplácena za každý kalendářní den. Od 31 dne je to pak 66% a od 61 dne je to 72%.

    Denní vyměřovací základ se odvíjí od hrubé mzdy (od vyměřovacího základu), stanovuje se obvykle na základě posledních 12 měsíců, před začátkem neschopenky. Pokud vám do tohoto období, spadá jen rodičovská dovolená, pak se pro určení denního vyměřovacího základu, postupuje dále do minulosti.

    Viz. zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    V takovém případě, by se výše nemocenských dávek odvíjela od příjmu (vyměřovacího základu), který jste měla před rodičovskou/mateřskou dovolenou.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď