Budu mít nárok na další nemocenskou (před tím rok v pracovní neschopnosti)

Otázka

Dobrý večer,

potřebovala bych vědět jak to je, když po roce ukončím nemocenskou a pak třeba do třech měsíců otěhotním, ale vzhledem k vysokému věku, bych měla jít na rizikové těhotenství…

Počítá se mi tedy další nemocenská, nebo musím žádat o tu podpůrčí dobu??

Děkuji

Vyřešeno
, , Jana 4 měsíce 1 Odpověď 578 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Roman Liška
    0

    Maximální doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky, je 380 dní od začátku neschopenky (maximální podpůrčí doba). V některých případech, je možné žádat o prodloužení podpůrčí doby, o dalších až 350 dní.

    U nemocenské, se k datu začátku neschopenky, posuzuje předchozích 380 dní (cca 1 rok). Pokud v této době, byla nějaká jiná pracovní neschopnost, pak se to odečítá z maximální podpůrčí doby.

    U vás, pokud jste vyčerpala celou základní podpůrčí dobu (zmíněný rok na neschopence), a následně budete například 3 měsíce pracovat, pak máte nárok na nemocenské dávky i při další neschopence. Nárok byste ale měla jen kratší dobu.

    Pokud byste zahájila další neschopenku, například za 90 kalendářních dní, po skončení předchozí pracovní neschopnosti (kde byla vyčerpána celá doba), tak byste u druhé neschopenky (kvůli zmíněnému rizikovému těhotenství), měla nárok na nemocenské dávky, maximálně po dobu 90 dní od začátku neschopenky.

    Po uplynutí těchto 90 dní, byste sice mohla být i dále v pracovní neschopnosti, ale již bez nároku na nemocenské dávky.

    Nárok na „dalších“ celých 380 dní placené neschopenky, je až po „odpracování“ alespoň 190 dní, od skončení poslední předchozí neschopenky.

    Viz paragraf 26, zákon o nemocenském pojištění:

    § 26

    (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

    (2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

    A dále také paragraf 27:

    § 27

    Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď