Výpočet nemocenské na začátku nového zaměstnání, ve zkušební době

Otázka

Dobrý den,
nedávno jsem nastoupil do nové práce, po několikaměsíční pracovní neschopnosti. A po týdnu musel odejit na neschopenku, kvůli zánětu karpálního tunelu.

Můj dotaz zní: bude mi přiznaná nemocenská, a z čeho se vypočítá, když nemám odpracovaný ani měsíc a jsem ve zkušební době?

Děkuji za informaci

Vyřešeno
, , Ondřej 1 rokem 1 Odpověď 210 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0

    Počet dní, v novém zaměstnání, nehraje u nároku na nemocenskou, až tak zásadní roli. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, vám vzniká hned první den, po nástupu do nového zaměstnání.

    Pokud byste například hned první den v novém zaměstnání onemocněl, nebo se vám stal nějaký úraz, měl byste mít i tak nárok na nemocenské dávky.

    Je zde ale druhá věc. Maximální doba, po kterou můžete dostávat nemocenskou, je 380 dní. Přičemž do tohoto maximálního limitu, se započítává i předchozí pracovní neschopnost. Tedy za předpokladu, že jste po skončení předchozí neschopenky, nepracoval alespoň 180 dní (což zřejmě ne).

    Takže jen pro příklad: pokud jste u předchozí pracovní neschopnosti, dostával nemocenskou například 10 měsíců (300 dní), a v novém zaměstnání pracoval 14 dní, tak byste u nové neschopenky měl nárok jen cca 80 dní nemocenské (zohledňují se všechny pracovní neschopnosti, za posledních 380 dní zpětně).

    Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 26, odstavec 2:

    (2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

    Prvních 14 dní na neschopence, dostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. Výpočet náhrady mzdy za nemoc, se odvíjí od průměrného hrubého hodinového výdělku.

    Pokud jste v novém zaměstnání, nepracoval alespoň 21 dní, pak se průměrný výdělek nedá pro výpočet nemocenské použít. V tom případě, by se namísto průměrného výdělku, použil pro výpočet pravděpodobný výdělek. Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 355:

    § 355

    (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Od 15 dne na neschopence, pak již máte nárok na nemocenské dávky od státu. U nich je to s výpočtem částečně podobné.

    Vychází se z denního vyměřovacího základu, který se obvykle určuje z posledních 12 měsíců. Ale jsou i další možnosti. Může se vycházet pět z pravděpodobného příjmu, nebo se pro určení vyměřovacího základu, postupuje dále do minulosti.

    Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18, odstavec 5 a 6:

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď