Z čeho se počítají nemocenské dávky

Otázka

Dobrý den, k 30. 4. 2020 jsem ukončila PP dohodou z důvodu zrušení mého pracovního místa. Od 21. 4. 2020 jsem na nemocenské.

Pokud nastoupím do nového zaměstnání od 1. 7. 2020 nebo 1. 8. 2020 a budu pracovat např. tři týdny a následně půjdu na neschopenku, z čeho se mi bude počítat výše nemocenských dávek?

Ptám se pouze na teoretické úrovni, tyto informace jsem nikde na netu nenašla.

Moc děkuji za odpověď.

Vyřešeno
, Monika Ch. 5 roky 1 Odpověď 502 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0
    Odpovědět

    Nemocenské dávky se zpravidla počítají na základě příjmů z posledního zaměstnání (resp. z poslední činnosti, ze které vám plynula účast na nemocenském pojištění).

    Pro výpočet výše nemocenských dávek je pak rozhodujíc denní vyměřovací základ. Ten se pak během výpočtu dále redukuje a nemocenské dávky jsou pak 60% – 72% z redukovaného vyměřovacího základu.

    Denní vyměřovací základ se pak za běžných podmínek počítá na základě příjmů za posledních 12 měsíců před zahájením pracovní neschopnosti. Měsíc, ve kterém byla pracovní neschopnost zahájena, se pak už nezapočítává.

    Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb.:

    § 18 DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

    (1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

    (3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

    Pokud ale poslední zaměstnání netrvalo oněch 12 měsíců, pak se výpočet nemocenské provádí z doby od zahájení pracovního poměru, do konce měsíce, který předchází měsíci, ve kterém je zahájena pracovní neschopnost.

    (4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

    Pokud by ale k zahájení pracovní neschopnosti došlo ve stejném měsíci, ve kterém je zahájena pracovní neschopnost, pak bude záležet na tom, jak dlouho v tomto zaměstnání vlastně pracujete.

    Pokud by v měsíci, ve kterém jste zahájila zaměstnání,  současně došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, nebylo alespoň 7 kalendářních dní, kterými by se mohl dělit příjem pro stanovení vyměřovacího základu, pak by se pro výpočet výše nemocenské postupovalo dále do minulosti

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila. 

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    Pokud byste tedy nastoupila do nového zaměstnání a pracovala zde 3 týdny, pak by se při výpočtu nemocenských dávek vycházelo z tohoto zaměstnání. Celé by to pak mohlo být ještě složitější, pokud by v tom figurovaly nějaké vyloučené dny.

    Také je rozdíl v tom jak se počítají nemocenské dávky, které dostáváte od 15 dne pracovní neschopnosti, a jak se počítá náhrada mzdy, kterou vám platí zaměstnavatel za prvních 14 dní pracovní neschopnosti.

    A nakonec je také potřeba brát do úvahy, že pokud byste zahájila pracovní neschopnost ještě ve zkušební době, pak je zde riziko že s vámi zaměstnavatel ukončí pracovní poměr ve zkušební době. Za běžných podmínek vám sice během pracovní neschopnosti nemůže zaměstnavatel dát výpověď.

    Ve zkušební době se ale nejedná o výpověď, ale je to ukončení pracovního poměru ve zkušební době. A to je možné, i když jste na neschopence. Platí zde jen omezení, že k tomuto ukončení pracovního poměru nesmí dojít během prvních 14 dní vaší pracovní neschopnosti.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď