Nemocenská – dovolená v zahraničí bez souhlasu ČSSZ, jaký hrozí postih?

Otázka

Dobrý den, není to můj případ. Známá začala marodit ve zkušební době a marodila v průběhu roku.

Během neschopenky odjela na dovolenou do zahraničí, i když měla nemocenskou. A žádné povolení od ČSSZ neměla. Lékař jí nedávno ukončil neschopenku, a v listopadu dostala poslední peníze

Chtěla jsem se zeptat, kdyby ČSSZ se dozvěděla, nebo by na to přišla, že odjela v nemocenské na dovolenou do zahraničí. Jaké by byly následky?

Děkuji

Vyřešeno
, Jarmila K. 3 roky 1 Odpověď 4780 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Máte určitě pravdu v tom, že změnu místa pobytu během neschopenky do zahraničí, může povolit ošetřující lékař, pouze se souhlasem nařízeného orgánu (ČSSZ). Odjezd na dovolenou do zahraničí, během neschopenky, tedy není možný „jen tak“ – viz paragraf 56, zákon o nemocenském pojištění:

    (3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně. Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.

    Pokud během pracovní neschopnosti někdo poručí režim dočasně práce neschopného, pak hrozí několik různých postihů.

    Prvním typem postihu může být to, že je zpětně vyhodnoceno, že nemocenské dávky byly vyplaceny neoprávněně. Pak by ČSSZ mohla požadovat vrácení takto vyplacených nemocenských dávek, viz paragraf 125, zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.):

    § 125 Krácení nebo odnětí nemocenského

    (1) Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle § 64 odst. 1 písm. b), může být nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti.

    Dále může být dané jednání vyhodnoceno jako přestupek, za který může být udělena pokuta do výše 20 000 Kč.

    A nakonec může ČSSZ, o porušení povinností a režimu dočasně práce neschopného, informovat zaměstnavatele, který má následně možnost ukončit pracovní poměr (bez nároku na odstupné).

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď