Výpověď ze strany zaměstnavatele, s nárokem na odstupné a neschopenka (pracovní úraz)

Otázka

Dobrý den,

26. 4. 2023 jsem dostala výpověď z nadbytečnosti (na výpovědi je datum 21. 4. 2023, to jsem si všimla později, když už jsem výpověď podepsala), s nárokem na 3 měsíční odstupné.

24. 4. 2023 se mi stal pracovní úraz. Od 4. 6. 2023 následkem úrazu jsem v pracovní neschopnosti. Jak se mi bude počítat průměrný plat pro výpočet odstupného?

Děkuji za odpověď.

Vyřešeno
, , Ivana 1 rokem 1 Odpověď 453 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Dana Černá
    0
    Odpovědět

    Pokud jste dostala standardní výpověď pro nadbytečnost (výpověď podle paragrafu 52, odstavec c, zákoníku práce), pak vám od začátku následujícího měsíce (tj. od května 2023), začíná dvouměsíční výpovědní lhůta. Zaměstnání by vám v tomto případě mohlo skončit nejdříve na konci června 2023.

    Pokud jste ale současně v pracovní neschopnosti (pracovní úraz), pak se případně může výpovědní doba i prodloužit.

    Bude záležet na tom, jak dlouho byste měla být v pracovní neschopnosti. Pokud by to měla být nějaká kratší neschopenka, která by vám skončila ještě během května, nebo června 2023 (tj. před uplynutím výpovědní doby), pak to nic nemění, a pracovní poměr by vám skončil k 30. 6. 2023.

    Pokud by to ale měla být dlouhodobější pracovní neschopnost, takže by vám neschopenka měla skončit až v červenci, nebo i později, pak může dojít k prodloužení výpovědní doby.

    V takovém případě, by se na dobu pracovní neschopnosti zastavila výpovědní doba, a pokračovala by až po skončení neschopenky.

    Pokud by vám tedy neschopenka skončila až například někdy během července (po termínu uplynutí výpovědní doby), pak by výpovědní doba pokračovala dále, po skončení neschopenky. A vaše zaměstnání by skončilo až později. Například až v srpnu, nebo i později (záleželo by na konkrétním termínu zahájení a ukončení neschopenky).

    Případně by bylo možné, aby se výpovědní doba neprodlužovala – pokud byste zaměstnavateli sdělila, že na prodloužení výpovědní doby netrváte.

    Viz zákoník práce, paragraf 53, odstavec 2:

    (2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

    Odstupné při výpovědi ze zaměstnání, se počítá z průměrného hrubého výdělku, za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí.

    Pokud by bylo zaměstnání ukončeno během měsíce června, pak se bude odstupné vypočítávat z průměrného výdělku za 1 čtvrtletí (měsíce leden – březen). Pokud bude zaměstnání ukončeno až v červenci, nebo později, pak to bude z 2 čtvrtletí (duben – červen).

    Pro výpočet průměrného výdělku, se používají pouze skutečně odpracované hodiny (včetně práce přes čas) a hrubá mzda za takto odpracovanou dobu. Neschopenka (a nemocenská), do výpočtu průměrného výdělku nevstupuje.

    To, že budete před ukončením zaměstnání i delší dobu v pracovní neschopnosti, by nemělo mít negativní vliv na výpočet odstupného.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď