Nárok na podporu – výpověď pro nadbytečnost a odstupné

Otázka

Dobrý den, ke dni 30. 6. 2023, skončí můj pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti, dohodou se zaměstnavatelem.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti mi vznikne, až po 3 měsících z důvodu vyplacení odstupného.

Pokud bych v zákonné lhůtě 7 dnů onemocněla a pobírala nemocenské dávky od 15. dne neschopenky (prvních 14 dní nevzniká nárok) po určitou dobu (např. 1 měsíc), ovlivní to nějak či odsune výplatu podpory od ÚP?

Děkuji

Vyřešeno
, Martina R. 1 rokem 1 Odpověď 391 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Po skončení zaměstnání, můžete mít nárok na placenou neschopenku (nemocenské dávky), pokud bude pracovní neschopnost zahájena nejpozději do 7 kalendářních dní, od ukončení zaměstnání.

    Končí-li vám pracovní poměr ke dni 30. 6. 2023, pak na nemocenskou může být nárok, pokud vám neschopenka započne nejpozději 7. 7. 2023. Pokud by to bylo později, pak už nebude nárok na placenou neschopenku.

    Pozor také na to, že u neschopenky po skončení zaměstnání, nemáte nárok na nemocenskou od zaměstnavatele (na náhradu mzdy za nemoc během prvních 14 dní). Je nárok pouze na nemocenské dávky od státu (platí ČSSZ), na které vzniká nárok od 15 dne neschopenky.

    Co se týká evidence na Úřadu práce, tak tam byste měla zajít do 3 pracovních dní, od skončení zaměstnání.

    Vzhledem k tomu, že vám pracovní poměr končí v pátek, a následně tam jsou i dva státní svátky, tak byste na ÚP měla jít také nejpozději do 7. 7. 2023.

    Respektive není to žádná povinnost. Pokud jdete na Úřad práce do 3 pracovních dní od skončení zaměstnání, tak vás následně na Úřadu práce zaevidují tak, že vám doba na ÚP navazuje bezprostředně na předchozí ukončené zaměstnání.

    Pokud byste na Úřad práce šla až někdy později (po více než 3 pracovních dnech), pak to nemusí ničemu vadit. V takovém případě, vás ale Úřad práce může zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání, až od data návštěvy na ÚP (od data podávání žádosti o zprostředkování zaměstnání).

    Pozor také na to, kdy vám začne neschopenka a kdy půjdete na Úřad práce. Pokud byste se šla na ÚP evidovat v době, kdy jste v pracovní neschopnosti, pak vás Úřad práce nemůže zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání.

    Viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb., paragraf 25:

    (2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou

    a) je uznána dočasně neschopnou práce,

    Máte-li při ukončení zaměstnání nárok na odstupné (trojnásobek průměrného měsíčního výdělku), pak to má vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti.

    Viz zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb., paragraf 44a:

    Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.

    Při nároku na odstupné za 3 měsíce (trojnásobek průměrného měsíčního výdělku), máte nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti až od 4 měsíce na Úřadu práce (první podporu tedy dostanete během 5 měsíce, co budete vedená v evidenci ÚP – podpora se vyplácí zpětně, za předchozí měsíc).

    Pokud byste byla po skončení zaměstnání v pracovní neschopnosti (a pobírala nemocenské dávky), pak to nemusí mít žádný vliv na výši podpory v nezaměstnanosti.

    Roli by to hrálo jen v případě, že byste měla dlouhodobou neschopenku (například celý rok) a na Úřad práce šla až po skončení této dlouhodobé neschopenky.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď