Výpočet výše paragrafu při nástupu do zaměstnání po rodičovské dovolené

Otázka

Dobrý den, zajímalo by mě, z čeho by se počítala výše paragrafu, pokud nastoupím po rodičovské dovolené do zaměstnání a tříletá dcera třeba hned ve zkušební době onemocní.

V rozhodném období 12 měsíců jsem pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10000 měsíčně, takže z této částky?

Děkuji za odpověď!

Vyřešeno
, , Věra K. 3 roky 1 Odpověď 1226 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Rodičovský příspěvek, který jste čerpala v průběhu rodičovské dovolené, spadá mezi sociální dávky. Nejedná se tedy o příjem, který by měl vliv na výši vyměřovacího základu, od které se pak odvíjí dávky nemocenského pojištění.

    Pokud jste po skončení rodičovské, nastoupila do nového zaměstnání, kde jste ve zkušební době, a onemocníte vy nebo vám onemocní dítě, pak se při výpočtu nemocenských dávek nebo ošetřovného, postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění.

    Pokud by se jednalo o vaši pracovní neschopnost, pak prvních 14 dostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. U ní se vychází z průměrného výdělku v aktuálním zaměstnání.

    Pokud v novém zaměstnání, pracujete méně než 21 dní, tak se nepoužije průměrný výdělek, ale pravděpodobný. Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 351 až 362.

    Od 15 dne na neschopence, je pak nárok na nemocenské dávky (na základě nemocenského pojištění zaměstnanců). U nich se vychází z denního vyměřovacího základu (který se odvíjí od vaší hrubé mzdy).

    Opět by záleželo na tom, zda jste v novém zaměstnání odpracovala nějakou dobu. Je sice pravda, že denní vyměřovací základ, se obvykle určuje na základě posledních 12 měsíců. Pokud ale účast na nemocenském pojištění, trvá kratší dobu, tak se postupuje jinak.

    Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

    (4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    Doba na rodičovské dovolené, a příjem z rodičovského příspěvku, nemá pro stanovení denního vyměřovacího základu, žádný význam.

    Výše uvedené (k výpočtu nemocenských dávek od 15 dne), pak identicky platí i pro výpočet výše ošetřovného na dítě. To vám po dobu maximálně 9 nebo 16 kalendářních dní, platí ČSSZ. Vychází se ze stejného vyměřovacího základu, jako u nemocenských dávek, během pracovní neschopnosti.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď