Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Roman Liška
    0
    Odpovědět

    Pro účely podpory v nezaměstnanosi se používá průměrný čistý měsíční výdělek (tedy ne, jen „běžná“ čistá mzda).

    Průměrný výdělek se stanovuje z hrubé mzdy (nebo platu), zaúčtovaného zaměstnanci v rozhodném období. Rozhodným obdobím, je poslední kalendářní čtvrtletí – tedy například červenec – září, nebo říjen – prosinec, atd.

    Průměrný výdělek se určuje, jako průměrný hodinový výdělek. Spočítá se tak, že se vezme součet hrubé mzdy (platu) a příslušných odměn a příplatků (za práci přes čas, v noci apod.). Ty se pak vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin včetně přesčasových hodin. Výsledkem je pak průměrný hodinový výdělek.

    Z něj se spočítá průměrný hrubý měsíční výdělek. A to tak, že se vypočítá výdělek za týden (vynásobením týdenní pracovní dobou). A ta se následně násobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů za měsíc).

    Výsledkem je průměrný hrubý měsíční výdělek. A z něj se pak dopočítá průměrný čistý měsíční výdělek, tím že se uplatní běžné postupy (sociální, zdravotní, daně apod.).

    Náhrada mzdy za nemoc nebo nemocenské dávky během pracovní neschopnosti zaměstnance, do výpočtu nevstupují. Stejně tak jako hodiny (dny), které zaměstnanec zameškal.

    Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dní, pak se namísto průměrného výdělku použije pravděpodobný výdělek. Viz paragraf 355, zákoník práce:

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď