Nemocenské dávky při ukončení zaměstnání ve zkušební době

Otázka

Dobrý den, chtěl bych se Vás zdvořile zeptat na takový specifický případ. V roce 2020 jsem pracoval:

1, zaměstnání v lednu 2020,

2, registrace na ÚP únor – červen 2020,

3, zaměstnání červenec – srpen 2020,

4, registrace na ÚP září – říjen 2020,

5, poslední zaměstnání – od 1. listopadu 2020

Pokud bych odešel ve zkušební době po skončení měsíce listopad 2020, po zrušení pracovního poměru ve zkušební době, z čeho by mi prosím byly vypočítány nemocenské dávky, pokud bych onemocněl (citlivá, diskrétní hospitalizace).

Zejména dávky po 15 dnu od ČSSZ. Bylo by to z posledního zaměstnání v měsíci listopad 2020?

Prosím, prosím o informaci.
Budu Vám vděčný.

Vyřešeno
, , , Josef 4 roky 1 Odpověď 581 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0
    Odpovědět

    Tak především by záleželo na tom, kdy přesně byste onemocněl. Pokud by to bylo ještě v průběhu zaměstnání (ve zkušební době), tak platí, že během prvních 14 dní pracovní neschopnosti s vámi zaměstnavatel nesmí ukončit pracovní poměr.

    Toto omezení platí pro zaměstnavatele. Vy sám můžete pracovní poměr ve zkušební době ukončit kdykoliv.

    Pokud ale ukončíte pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 dní, pak vám tím zanikne nárok na příslušnou část náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele.

    Po 14 dnech může být pracovní poměr ukončen i ze strany zaměstnavatele. A to, i když jste na neschopence. U běžného zaměstnance sice není možné dostat výpověď během pracovní neschopnosti. Ve zkušební době to ale funguje jinak.

    Během prvních 14 dní (pokud budete stále zaměstnaný), vám nemocenskou vyplácí zaměstnavatel. Vzhledem ke krátké době zaměstnání, by se vycházelo z pravděpodobného výdělku.

    Pokud byste onemocněl až po skončení zaměstnání, pak vám nárok na nemocenské dávky od 15 dne vznikne pouze v případě, že bude pracovní neschopnost zahájena do 7 kalendářních dní od ukončení pracovního poměru.

    Pokud by to bylo s delším časovým odstupem od skončení zaměstnání, pak už by vám na žádné nemocenské dávky nárok nevznikal.

    Pokud onemocníte ještě v průběhu zaměstnání, pak by se výše nemocenských dávek od 15 dne odvíjela od příjmu z tohoto zaměstnání. Viz paragraf 18, zákona o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.). Vzhledem ke krátké době v posledním zaměstnání by se vás měl týkat konkrétně odstavec 5:

    (3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

    (4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď