Nárok na podporu v nezaměstnanosti po dlouhé nemoci

Otázka

Dobrý den,

potřeboval bych poradit ohledně podmínek a nároku na podporu v nezaměstnanosti. Minulý rok dne 31. 10. 2019 jsem dostal výpověď z pracovního poměru podle §52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. z důvodu snížení stavu zaměstnanců s dvouměsíční výpovědní lhůtou a s nárokem na dvouměsíční odstupné. Avšak dne 30. 12. 2019 jsem nastoupil do pracovní neschopnosti, ve které se nacházím i v současné době.

Chtěl bych se zeptat, zda bych měl nárok na podporu v nezaměstnanosti i po ukončení pracovní neschopnosti (ještě nevím, zda přesáhne 12 měsíců) a zda výše podpory se bude počítat z posledního mého průměrného výdělku u tohoto zaměstnavatele či bude vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství?

Předem velice děkuji za radu.

Vyřešeno
, , Michal 6 měsíci 1 Odpověď 359 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Roman Liška
    0

    Na podporu v nezaměstnanosti v nezaměstnanosti je nárok, i po delší pracovní neschopnosti.

    V případě, že jste po skončení zaměstnání v pracovní neschopnosti, pak po skončení neschopenky budete mít určitě nárok na podporu v nezaměstnanosti.

    Nárok na podporu pro nezaměstnané vzniká v případě, že splňujete především podmínku „minimální doby v zaměstnání“. Což je minimálně 12 měsíců za poslední 2 roky.

    Nemusí se ale jednat jen o dobu v zaměstnání v pravém slova smyslu. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, je podstatná doba účasti na důchodovém pojištění.

    Účast na důchodovém pojištění vzniká během zaměstnání (placením sociálního pojištění), nebo během podnikání (OSVČ si také platí důchodové pojištění).

    Jako účast na důchodovém pojištění se ale započítávají i jiné činnosti – náhradní doby zaměstnání. Jedná se například o dobu na rodičovské dovolené nebo právě o neschopenku.

    Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb.:

    § 41

    (1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

    (2) Není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a) předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

    (3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

    g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu97), pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

    Takže i když budete delší dobu po skončení zaměstnání na neschopence, nárok na podporu v nezaměstnanosti tím nebude nijak omezen.

    Jiné to ale už bude s výpočtem výše podpory v nezaměstnanosti.

    Pokud by vám měl nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniknout tím, že bude započítána tato náhradní doba důchodového pojištění (doba na nemocenské), pak se podpora v nezaměstnanosti nebude počítat na základě vaší výplaty v předchozím zaměstnání, ale vycházelo by se z průměrné mzdy v ČR.

    A taková podpora je pak poměrně hodně nízká. Za první dva měsíce je to cca 5000 Kč, za další dva měsíce cca 4000 Kč a následně ještě o něco méně (v roce 2021 to pak může být o pár desítek korun více).

    Viz paragraf 51, zákon o zaměstnanosti, zákon číslo 435/2004 Sb.:

    § 51

    (1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15 násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12 násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

    a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

    Pro rok 2020 se pro výpočet této podpory používá částka cca 33 429 Kč. Pro rok 2021 bude stanovena nová částka (pravděpodobně o něco málo vyšší).

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď