Nemocenská po skončení zaměstnání a výpočet podpory v nezaměstnanosti

Otázka

Dobrý den, dne 31. 12. 2023 mi skončil pracovní poměr na dobu určitou po dvou letech.

Od 2. 1. 2024 jsem na nemocenské. Vím, že jsem v ochranné lhůtě, a že prvních 14 dní nedostanu nic. Od 15 dne vyplácí nemocenskou stát.

Můj dotaz zní, když se po skončení nemocenské budu hlásit na úřad práce, z čeho se mi bude počítat podpora v nezaměstnanosti, z posledního zaměstnání, nebo z nemocenské?

Děkuji za odpověď

Vyřešeno
, , Jana D. 1 rokem 1 Odpověď 626 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Roman Liška
    0
    Odpovědět

    Podpora v nezaměstnanosti se nikdy nepočítá z nemocenské.

    Pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, je rozhodující průměrný čistý měsíční výdělek, v posledním ukončeném zaměstnání.

    Nebo v některých případech, kdy není možné použít průměrný výdělek z posledního zaměstnání, se podpora vypočítá z průměrné mzdy.

    Nemocenské dávky, na které budete mít nárok během neschopenky, nemají pro výpočet podpory žádný význam.

    Pokud vám zaměstnání skončilo na konci roku 2023, a na neschopence jste do 2. ledna 2024, pak je to opravdu ještě během ochranné doby. V takovém případě můžete mít nárok na nemocenskou i po skončení pracovního poměru.

    Jak sama uvádíte, prvních 14 dní nebudete dostávat nemocenskou (prvních 14 dní za běžných podmínek platí zaměstnavatel – náhrada mzdy za nemoc; po skončení zaměstnání už ale na tuto nemocenskou není nárok).

    Pokud jsou splněny všechny podmínky, tak od 15 dne na neschopence, budete mít nárok na nemocenské dávky.

    Ty se budou počítat z vyměřovacího základu (odvíjí se od hrubé mzdy v posledním zaměstnání). Od 15 do 30 dne dostáváte 60%, od 31 dne do 60 dne je to 66% a následně od 61 dne je to 72%.

    Co se týká výpočtu podpory v nezaměstnanosti (po skončení neschopenky), tak bude mimo jiné záležet i na tom, jak dlouho budete v pracovní neschopnosti. Pokud by se jednalo o dlouhodobou neschopenku, pak může být výpočet jiný, než když se podpora počítá hned po skončení zaměstnání.

    Jednou z hlavních podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, je splnění minimální odpracované doby – 12 měsíců za poslední dva roky.

    Do této „odpracované doby“, se vám případně může započítávat i doba v pracovní neschopnosti, po skončení zaměstnání, kdy máte nárok na nemocenské dávky.

    V případě dlouhodobé neschopenky, kdy je podmínka minimální odpracované doby, splněna jenom díky započítání náhradní doby zaměstnání, a pokud se tato náhradní doba považuje za poslední ukončenou činnost, se podpora v nezaměstnanosti vypočítá z průměrné mzdy v ČR.

    Viz zákon o zaměstnanosti, paragraf 51:

    § 51

    (1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

    a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

    V roce 2024 se vychází z částky 42 427 Kč. První dva měsíce je nárok na 15%, další dva měsíce na 12% a zbytek doby na 11%.

    V roce 2024 to vychází takto:

    • První a druhý měsíc = 6 365 Kč
    • Třetí a čtvrtý měsíc = 5 092 Kč
    • Pátý měsíc a další = 4 667 Kč

    Pokud byste ale byla na neschopence například celý rok 2024, a podporu si vyřizovala až v roce 2025, tak to pak mohou být jiné částky (pravděpodobně vyšší).

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď