Nemocenské dávky pro důchodce

Otázka

Dobrý den, jsem už dva roky v důchodu, ale současně dále pracuji. Po skončení zaměstnání, jsem si našel jinou práci, kde mám smlouvu na DPČ. Pracuji tam každý den 6 hodin.

Zajímalo by mě, jak je to s nárokem na nemocenskou, když onemocním? Jak dlouho mohu být na neschopence a jaký vliv má to, že pracuji na DPČ?

Děkuji za informace

Vyřešeno
, Jaromír G. 4 roky 1 Odpověď 847 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Pokud pracujete na „dohodu“ – tj. na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) a máte zde sjednán příjem vyšší než 3000 Kč, pak za vás zaměstnavatele standardně odvádí sociální a zdravotní pojištění.

    Součástí odvedeného sociální pojištění je i nemocenské pojištění. Takže vám i při práci na DPČ vzniká nárok na placenou neschopenku (pokud byste měl nižší příjem než 3000 Kč, nebo pokud by to byla práce na DPP do 10 000 Kč měsíčně, tak by nárok na nemocenskou vznikat nemusel).

    Pokud onemocníte a budete v pracovní neschopnosti (na neschopence), tak máte nárok na nemocenské dávky. A to jak na náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci, tak i na nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti.

    Pro pracující důchodce (invalidní nebo starobní), ale platí omezení. Na nemocenské dávky mají nárok pouze po dobu 70 dní. To je rozdíl oproti běžnému zaměstnanci, který má nárok na „placenou neschopenku“ až 380 dní.

    Těchto 70 dní se navíc sčítá v průběhu kalendářního roku. Pokud byste v průběhu jednoho roku onemocněl vícekrát, pak stále platí celkový limit 70 dní pro jeden rok.

    Viz paragraf 28, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb.:

    § 28

    (1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.

    Jako starobní důchodce, tedy můžete být v pracovní neschopnosti a máte nárok jak na náhradu mzdy, tak i na nemocenské dávky. Na placenou neschopenku ale máte nárok maximálně po dobu 70 dní (celkový limit pro jeden kalendářní rok).

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď