Podpora v nezaměstnanosti po pracovním úraze

Otázka

Dobrý den, v posledním zaměstnání jsem pracoval od 1/22, tedy dva roky.

V červenci 2023 jsem utrpěl pracovní úraz a po operaci jsem byl v PN až do konce listopadu.

V prosinci jsem dobral dovolenou a skončil v zaměstnání dohodou se zaměstnavatelem k 31. 12. 2023.

Po projednání pojišťovnou mi byla nemocenská doplacena do 100%.

Teď jsem po registraci na ÚP zjistil, že pro výpočet podpory použili částku velmi o cca 7 tisíc nižší než byla má mzda a tak se chci zeptat na způsob výpočtu.

Přece nemůžu být trestán za to, že se mi stal nezaviněný pracovní úraz.

Děkuji

Vyřešeno
, J. 9 měsíců 1 Odpověď 277 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Dana Černá
    0

    Výpočet podpory v nezaměstnanosti, by neměl nijak souviset s tím, že jste v předchozím zaměstnání měl pracovní úraz. Určitou roli, může hrát dlouhodobější pracovní neschopnost.

    Výpočet podpory v nezaměstnanosti, vychází z průměrného čistého měsíčního výdělku (průměrný výdělek, je ale něco jiného, než průměrná mzda).

    Postup výpočtu průměrného výdělku, je určený v zákoníku práce – viz paragrafy 351 až 362.

    Pokud bylo zaměstnání ukončeno k 31. 12. 2023, pak se pro výpočet průměrného výdělku vychází z období červenec až září (jedná se vždy o předchozí ukončené kalendářní čtvrtletí – tím, že zaměstnání skončilo ještě během Q4/2023, tak se pro výpočet vychází z Q3/2023).

    Pokud jste ale byl v tomto období skoro celou dobu v pracovní neschopnosti (pokud v rozhodném období nebylo odpracováno alespoň 21 dní), pak není možné stanovit průměrný výdělek, a měl by se použít pravděpodobný výdělek. Viz paragraf 355:

    § 355

    (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Pravděpodobný výdělek, se určí jako pravděpodobný hrubý hodinový výdělek, a z něj se pak běžným způsobem dopočítá hrubý měsíční, a následně i čistý měsíční výdělek.

    Přesný postup určení pravděpodobného výdělku, ale zákoník práce nestanovuje – viz citace výše. Přesný výpočet, by měl být stravoven v interních předpisech zaměstnavatele.

    Pokud se vám nezdá částka, kterou vám vypočítali, pak se můžete obrátit na zaměstnavatele, a požádat ho o vysvětlení, jakým způsobem byl určen pravděpodobný výdělek (který se pak následně použil i pro výpočet podpory v nezaměstnanosti).

    Ještě jednou ale připomínám, že pravděpodobný (nebo i průměrný výdělek), obvykle vychází jinak, než prostý matematický průměr (průměrná mzda).

    Ve výpočtu se pracuje s koeficientem průměrného počtu týdnů. Roli může hrát i složení mzdy (nároková část vs. nenároková část nebo množství přesčasové práce).

    Na výpočet podpory v nezaměstnanosti, může mít vliv i forma ukončení pracovního poměru. Pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnance, nebo dohodou, bez vážného důvodu (vážné důvody jsou uvedeny v paragrafu 5, písmeno c, zákon o zaměstnanosti), tak je podpora po celou dobu jenom 45%.

    Pří výpovědi ze strany zaměstnavatele, nebo pokud je uveden nějaký vážný důvod, tak je podpora vyšší – první dva měsíce je to 65%, další dva měsíce je to 50%, a teprve zbytek doby je to 45%.

    Vzhledem k tomu, že neznám všechny okolnosti, tak vám více neporadím.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď