Dohoda o skončení pracovního poměru a neschopenka kvůli operaci

Otázka

Dobrý den, pracující důchodce podepsal 20. 10. 2023 DOHODU O SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU k 31. 12. 2023.

Od 25. 10. 2023 nastoupil na operaci – byla řádně vystavena neschopenka, která stále ještě běží. Firma s ním ukončila pracovní poměr dle dohody k 31. 12. 2023

Prosím je to správně????

Předem děkuji za odpověď.

Vyřešeno
IRENA 9 měsíců 1 Odpověď 259 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0
    Odpovědět

    Dohoda o ukončení pracovního poměru, je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Uzavírá se dobrovolně, a obě strany s ní musí souhlasit (nikdo vás nemůže nutit, abyste podepsala dohodu, se kterou nesouhlasíte).

    Z toho následně vyplývá, že při ukončení pracovního poměru dohodou, nestanovuje zákoník práce žádnou speciální ochranu.

    Něco jiného ji situace, kdy zaměstnanec dostane výpověď od zaměstnavatele. V takovém případě, je požadována výpovědní doba minimálně dva měsíce (výpovědní lhůta začíná až od začátku následujícího kalendářního měsíce, takže obvykle to jsou více než 2 měsíce).

    Pokud zaměstnanec během výpovědní doby nastoupí na neschopenku, tak může dojít i k prodloužení pracovního poměru (výpovědní doba, se může na dobu neschopenky pozastavit a pokračuje až po skončení neschopenky).

    Je-li ale uzavřena dohoda, že pracovní poměr skončí k nějakému konkrétnímu datu, tak zaměstnání skončí v dohodnutý den. To, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, nemá žádný vliv.

    Jedinou možností, by bylo písmenné zrušení předchozí dohody. S tím by musel souhlasit jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel.

    Je to stejná situace, jako když má někdo pracovní poměr na dobu určitou. I smlouva na dobu určitou končí ke konkrétnímu datu, bez ohledu na to, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti.

    Pokud jste v zaměstnání uzavřela dohodu o ukončení pracovního poměru k 31. 12. 2024, tak jste od 1. 1. 2024 nezaměstnaná.

    V pracovní neschopnosti můžete být i dále (neschopenku ukončuje lékař na základě vašeho zdravotního stavu).

    Pokud ale máte nárok na starobní důchod, tak po skončení pracovního poměru, už nemáte dále nárok na nemocenské dávky.

    Pracující důchodce, může mít nárok na nemocenské dávky jenom 70 dní, a jenom během doby, kdy je zaměstnaný.

    Na nemocenské dávky, jste měla nárok jenom do 31. 12. 2023 (včetně) – v lednu vám tedy přijde ještě nemocenská za prosinec. Od 1. 1. 2024, už ale nemáte dále nárok na nemocenskou.

    Viz. Zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.), paragraf 28:

    § 28

    (1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď