Komu budu platit alimenty po dosažení 18 let dítěte?

Otázka

Dobrý den, po rozvodu v roce 2016 posílám alimenty na obě děti na účet bývalé manželky.

Synovi bude v únoru 2024 18 let. Náleží od této hranice alimenty jemu (dle jakého zákona), nebo je dál musím posílat na účet bývalky a situaci neřešit?

Děkuji.

Vyřešeno
Richard 9 měsíců 1 Odpověď 1430 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Ing. Dana Černá
    1
    Odpovědět

    S alimenty na dítě po dosažení věku 18 roků, je to vcelku prosté. Alimenty jsou příjmem dítěte.

    Jediným důvodem, proč jste posílal alimenty na účet bývalé manželky, byla nezletilost dítěte.

    Dokud bylo dítě nezletilé, pak vaše bývalá manželka byla jeho zákonný zástupce. A proto chodily alimenty na její účet. Od 18 roků, už ale může (a mělo by) dostávat alimenty přímo dítě.

    Alimenty jsou ale příjmem dítěte, a vaše bývalá manželka na ně nemá žádný zákonný nárok. Od chvíle, kdy bude dítě zletilé, byste je měl posílat už jenom přímo jemu.

    Je celkem jedno, jestli alimenty platíte na základě rozhodnutí soudu, nebo jestli je to na základě předchozí společné dohody mezi vámi a bývalou manželkou. I kdyby bylo výživné stanoveno soudem, tak není potřeba se obracet na soud (to by bylo nutné jen v případě žádosti o zrušení nebo snížení alimentů).

    Můžete tedy syna formálně vyzvat, aby vám písemně sdělil číslo účtu. A poté co dosáhne věku 18 roků, mu výživné posílat na tento účet. Nebo případně můžete peníze posílat i složenkou, přímo na jméno dítěte (pak si je na poště bude moci vyzvednout pouze on).

    Dále ještě připomínáme, že vyživovací povinnosti na dítě, není omezena dosažení zletilosti (dosažením věku 18 rok). Roli nehraje ani dosažení věku 26 roků, nebo jestli má dítě status studenta. Rozhodující je pouze to, zda je dítě schopné se samo uživit.

    Pokud syn i nadále studuje, nebo i v případě že by byl nezaměstnaný po skončení školy, tak má nadále nárok výživné, i po dosažení věku 18 let.

    Vaše vyživovací povinnost trvá, dokud se syn nebude schopný sám uživit.

    Podmínky pro nárok na výživné a placení alimentů, je upraveno v Občanském zákoníku (zákon číslo 89/2012 Sb.). Níže jsou vybrané citace ze zákona, které se vztahují k povinnosti platit alimenty.

    Pododdíl 4

    Vyživovací povinnost

    § 910

    (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

    (2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

    (3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.

    (4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

    § 911

    Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

    § 912

    Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

    § 913

    (1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

    (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

    § 914

    Je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

    Výživné mezi rodiči a dětmi a předky a potomky

    § 915

    (1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

    (2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

    § 916

    Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

    § 917

    Rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

    § 918

    V řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného.

    § 919

    Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

    Společná ustanovení o výživném

    § 921

    (1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

    (2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

    § 922

    (1) Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

    (2) Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

    § 923

    (1) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

    (2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď