Výpočet mateřské v novém zaměstnání

Otázka

Nastoupila jsem před měsícem do nového zaměstnání, které mám na dobu určitou 1 rok.

Předtím jsem byla s prvním dítětem 2,5 roku na rodičovské dovolené a před ním jsem byla v zaměstnání na dobu neurčitou, které jsem ale ukončila kvůli současnému zaměstnání po rodičovské.

Nyní jsem znovu těhotná a kvůli zdravotním problémům musím na neschopenku.

Chtěla bych se zeptat, zda budu mít nárok na neschopenku a mateřskou a z jakého zaměstnání se bude počítat? Jestli z nového, ve kterém jsem měsíc nebo starého?

Moc děkuji za odpověď

Vyřešeno
, , Eva S. 3 roky 1 Odpověď 419 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0
    Odpovědět

    Pro výpočet nemocenské i „mateřské“ (peněžité pomoci v mateřství), je rozhodující denní vyměřovací základ, který se odvíjí od příjmů v posledním zaměstnání.

    V případě neschopenky, dostáváte nejprve náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní). Zde se vychází z průměrného hrubého měsíčního výdělku. Pokud byste v aktuálním zaměstnání pracovala méně než 21 dní, pak by se namísto průměrného výdělku, použil pravděpodobný výdělek – viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 351 – 362.

    Od 15 dne na neschopence, pak dostáváte nemocenské dávky, na základě nemocenského pojištění. Zde se také vychází z hrubého příjmu. Rozhodným obdobím, pro výpočet denního vyměřovacího základu, sice bývá obvykle posledních 12 měsíců, pokud ale účast na nemocenském trvá kratší dobu, pak jsou i jiné možnosti.

    Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství), spadá také pod dávky nemocenského pojištění. Postup výpočtu je stejný, jako u nemocenské (rozdíl je jen v tom, že nemocenská je od 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu, kdežto PPM je 70% redukovaného DVZ).

    Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

    § 18

    (1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

    (2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.

    (3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

    (4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď