Nástup do práce po nemocenské (380 dní) a následný pracovní úraz

Otázka

Dobrý den, chci se zeptat, když ukončím nemocenskou po 380 dnech a nastoupím do práce, jak to je s následnou neschopenkou, pokud se mi stane pracovní úraz?

Vyřešeno
Martin 1 měsícem 1 Odpověď 109 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    2

    Maximálně délka podpůrčí doby při neschopence, je 380 dní. Pouze ve specifických případech je možné prodloužení o dalších 350 dní (na žádost, a na základě vyjádření posudkového lékaře).

    Pokud během první pracovní neschopnosti vyčerpáte celou podpůrčí dobu (380 dní) a následně nastoupíte do zaměstnání a zde nějakou dobu pracujete a opět jste na neschopence, tak záleží na tom, jak dlouho jste v zaměstnání pracoval.

    Při zahájení další pracovní neschopnosti, se posuzuje období předchozích 380 dní. Pokud do něj spadá nějaká jiná pracovní neschopnost, tak se to odečítá z maximální doby nároku na nemocenskou.

    Takže jen teoreticky, pokud ukončíte pracovní neschopnost, kde byla vyčerpána maximální doba 380 dní, následně budete 30 dní pracovat a poté opět na neschopence, tak budete mít nárok jen na 30 dní nemocenské (nemocenských dávek, jinak ale v pracovní neschopnosti můžete být i delší dobu – ale bez nároku na nemocenskou).

    Pouze v případě, že byste po ukončení neschopenky pracoval alespoň půl roku (resp. minimálně 190 kalendářních dní), tak vám bude vznikat nárok na podpůrčí dobu v plném rozsahu 380 dní.

    Viz paragraf 26, zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.):

    § 26

    (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

    (2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

    Pokud by se u další pracovní neschopnosti jednalo pracovní úraz, a zaměstnavateli by vznikla povinnost náhrady ztráty výdělku po dobu pracovní neschopnosti, pak by vám ji měl vyplatit podle příslušného ustanovení v zákoníku práce:

    § 271a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

    (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď