Bude mít má přítomnost na ÚP nějaký vliv na výpočet nemocenské?

Otázka

Dobrý den, v listopadu letošního roku jsem nastoupil do nového zaměstnání, předtím jsem byl dva měsíce veden na Úřadu práce.

Momentálně jsem nucen nastoupit nemocenskou. Bude mít má přítomnost na ÚP nějaký vliv na výpočet nemocenské?

Vyřešeno
, , jakub.mr 3 roky 1 Odpověď 297 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Mgr. Hana Nejedlá
    0
    Odpovědět

    Zjednodušená odpověď: Ne, to že jste byl před tím dva měsíce na Úřadu práce, nebude mít vůbec žádný vliv na výpočet nemocenské (ani na výpočet náhrady mzdy za nemoc, ani na výpočet nemocenských dávek). Podrobnější vysvětlení viz dále.

    Během pracovní neschopnosti (na neschopence), dostáváte nejprve náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní neschopenky). A následně pak dostáváte nemocenské dávky (od 15 dne).

    Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, se vypočítá na základě průměrného výdělku v aktuálním zaměstnání. Tj. předchozí doba evidence na Úřadu práce (nebo i nějaké předchozí zaměstnání), nehraje vůbec žádnou roli.

    Obecně platí, že náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, během prvních 14 dní pracovní neschopnosti, je 60% z redukovaného průměrného hrubého hodinového výdělku.

    Pokud jste v zaměstnání jen kratší dobu (máte případně odpracováno méně než 21 dnů), pak se namísto průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek – viz zákoník práce, paragraf 355:

    § 355

    (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    (2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Prvních 14 dní, vám zaměstnavatel platí za skutečně zameškané hodiny (směny). Tj. u běžné 40 hodinové týdenní pracovní doby, dostanete obvykle za prvních 14 dní, zaplaceno za 80 hodin krát průměrný (pravděpodobný) hrubý hodinový výdělek (uplatňují se i redukční hranice, které hrají roli především u vyššího příjmu).

    Od 15 dne neschopenky, dostáváte nemocenské dávky. U nich je výpočet jiný. Vychází se z denního vyměřovacího základu. Předchozí doba na Úřadu práce (či příjem v podobě podpory v nezaměstnanosti), opět nehraje vůbec žádnou roli.

    Pokud byla/bude vaše neschopenka zahájena ještě v listopadu, což je i měsíc začátku vaší práce, pak by se opět vycházelo z pravděpodobného příjmu – viz paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění:

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    Nemocenské dávky od 15 dne na neschopence, jsou vypláceny za všechny kalendářní dny (včetně soboty, neděle či státních svátků).

    Výše nemocenské se také postupně zvyšuje. Od 15 do 30 dne je to 60%, od 31 do 60 dne je to 66% a od 61 dne je to 72% z redukovaného denního vyměřovacího základu. Roli opět mohou hrát redukční hranice (zvláště pro nadprůměrný příjem).

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď