Výpočet mateřské po neschopence v těhotenství

Otázka

Dobrý den,

jsem zaměstnaná asi rok a tři čtvrtě u zaměstnavatele na dobu neurčitou. Teď jsem těhotná a kvůli zdravotním problémům mi doktorka říkala, že asi budu muset být střídavě doma na neschopence a v práci.

Chtěla bych se zeptat, jak by se vypočítávala PPM, kdybych byla během těhotenství nějakou dobu na neschopence a nějakou dobu v práci?

Jak by se počítal ten daný měsíc, kdy bych byla částečně v práci a částečně na neschopence (třeba 14 dní v práci a 14 dní na neschopence)?

Moc děkuju za odpovědi.

Hezký den.

Vyřešeno
, , , Petra H. 3 týdny 1 Odpověď 36 zobrazení 0

Odpověď ( 1 )

  1. Bc. Eva Koutná
    0

    Pokud budete v době před porodem v pracovní neschopnosti, pak to nemá na výpočet mateřské (peněžité pomoci v mateřství) v podstatě žádný vliv.

    Příjem během nemocenské (náhrada mzdy za nemoc nebo nemocenské dávky), a ani dny na neschopence, do výpočtu vyměřovacího základu pro mateřskou (PPM) nevstupují.

    Pro účely výpočtu mateřské není rozhodující vaše výplata v konkrétních měsících. Výpočet se provádí z celého rozhodného období, což je zpravidla posledních 12 měsíců před tím, než vám začne mateřská.

    Výpočet se provede tak, že se vezme vaše hrubá mzda za celé období (bez náhrady mzdy za nemoc, nemocenských dávek apod.). A ta se vydělí počtem kalendářních dní v rozhodném období. A dny, kdy jste byla v pracovní neschopnosti, spadají mezi vyloučené dny – viz paragraf 18, zákon o nemocenském pojištění.

    Když to hodně zjednoduším, tak pokud byste měla pořád stejnou hrubou mzdu 30 000 Kč a celý rok pracovala, tak vám vyjde vyměřovací základ 986,30 Kč ((12*30000)/365 = 986,30).
    To samé vám ale vyjde, pokud byste byla půl roku na neschopence – (6*30000)/180 = 1000. Rozdíl by byl jen nepatrný.

    Při konkrétním výpočtu na základě reálných údajů, tam mohou být drobné rozdíly, ale spíše na úrovni jednotek korun. Pro výpočet je rozhodující jenom vaše hrubá mzda za dny, kdy jste pracovala (za kalendářní dny, kdy jste nebyla na neschopence).

    Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18:

    § 18

    (1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

    (2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.

    (3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

    (4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

    (5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

    (6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

    (7) Vyloučenými dny jsou

    a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

    b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

    c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,

    d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,

    e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

    Nejlepší odpověď

Přidejte odpověď